Cílem studie je zhodnocení možnosti implementace institutu aktivního zákazníka (dále také „AZ“) na majetcích hlavního města Prahy (dále také „HMP“). AZ je novou cestou – založenou na zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“, nebo také ve smyslu novely „Lex OZE II“), jejíž prostřednictvím lze skrze menší skupiny sdílení efektivně využívat přebytky vyrobené elektrické energie mimo místo výroby.
Skrze sdílení elektrické energie bude docházet k ekonomickým úsporám, popřípadě novým výnosům, kdy elektrická energie, kterou není možné spotřebovat v daném čase v místě výroby, může být sdílena do jiných odběrných míst. Institut aktivního zákazníka byl do českého prostředí transponován pod termínem „skupina sdílení mimo společenství“. AZ umožňuje sdílet elektrickou energii nanejvýš mezi 11 Vznik energetického společenství, stejně jako společenství pro obnovitelné zdroje, jeumožněn od 1. 1. 2024. Z důvodu chybějících prováděcích předpisů je ve své podstatězatím znemožněno věcné fungování.předávacími místy, a to bez ohledu na vlastnickou strukturu odběrných, resp. předávacích míst.
Sdílení skrze AZ může být efektivní cestou, jak si vyzkoušet principy komunitní energetiky bez nutnosti zakládání nových právních entit (mj. s ohledem na specifika HMP) – jedná se o relativně jednoduché a administrativně nenáročné řešení. Pro využívání institutu AZ je nutné ustanovit tzv. správce skupiny. Správce nemusí být aktivním členem sdílení a může jej využívat více skupin sdílení mimo společenství. Je tak možné jej ustanovit v rámci současných kapacit a bez vytvoření nové organizace – např. v rámci vzniku nové agendy na útvaru MHMP. Správce skupiny spravuje skupinu sdílení směrem k vnějšímu prostředí – Energetickému datovému centru (dále také „EDC“), Energetickému regulačnímu úřadu (dále také „ERÚ“) apod.
Klíčovou výhodou sdílení formou AZ (ve srovnání se společenstvími) je, že městské společnosti jsou pro účely sdílení považovány za velké podniky – nemohou být součástí společenství pro obnovitelné zdroje a na energetickém společenství mohou participovat pouze bez hlasovacích práv. Toto (bez řízení formou koncernu) může znamenat slabší motivaci městských společností (velkých spotřebitelů) účastnit se na sdílení. Tato překážka není při využívání aktivního zákazníka přítomná. Důležitou výhodou z hlediska efektivity sdílení je možnost tzv. iteračního alokačního klíče, který může být po přechodné období (než bude umožněno aplikovat dynamický/hybridní alokační klíč) výhodnější než klíč statický (tato limitace by měla odpadnout se vznikem EDC v roce 2026, kdy nad 50 předávacích míst v energetických komunitách se do té doby aplikuje klíč statický). Principy využití iteračního klíče jsou popsány v kapitole 4 – Technický model fungování aktivního zákazníka.
Nevýhodou menších skupin sdílení mimo společenství je fakt, že tyto komunity budou formovány na menších rozsazích energetického portfolia. V této souvislosti je nezbytné vhodně poskládat předávací místa, aby skupina sdílení fungovala efektivně. Rozdíly v efektivitě sdílení vzniklé uspořádáním majetků do jednotlivých skupin sdílení mohou dosahovat řádově desítek procent. Z toho důvodu má v případě využívání institutu AZ vysoký význam poskládání spotřebních a výrobních profilů do skupiny sdílení (výběr členů, resp. předávacích míst). Současně nemusí být prostřednictvím menších výroben umožněno obsloužit velké spotřebitele, které například využívají elektrickou energii pro trakci (z důvodu limitace počtu předávacích míst, a tedy i omezeného rozsahu). V případě zvýšení rozsahu zapojených majetků (vyššího počtu zapojených odběrných míst) by byl nutný vznik vyšších desítek až stovek menších skupin sdílení na území HMP, což může být zdrojem vysoké složitosti a nepřehlednosti systému.
Aktivní zákazník je vhodnou cestou, jak se seznámit s výhodami sdílení v podmínkách HMP. Po
přechodné období (do roku 2026/2027) se jedná o vhodnou formu, která bude přinášet ekonomické benefity. Po řádném zavedení provozu EDC se jako efektivnější řešení může jevit faktické sdílení skrze společenství, které bude těžit z většího rozsahu energetického portfolia. Vznik skupin sdílení mimo společenství může však být prvním krokem k budoucímu většímu řešení, které však bude složitější na správu (vyžaduje vznik samostatné právnické osoby apod.).
Výstup byl zpracován ve vazbě na legislativu a regulatoriku platnou v době jeho vyhotovení, tj. v květnu 2024. Ve vybraných částech může být materiál dále dopracováván, a to s ohledem na vývoj klíčových právních, metodických, řídicích a jiných předpisů, stejně jako na výsledky z uvažovaného pilotního odzkoušení.
Hlavní město Praha je z pohledu vlastnictví značně specifické. Formálně je HMP vlastníkem vysokého počtu nemovitých majetků, z nichž některé samo využívá, jiné jsou svěřené městským částem atd. S ohledem na mnohotvárnost aktérů může být méně institucionalizovaná cesta, která je pružná a jež nezávazně spojuje členy ve vazbě na čistě ekonomické motivace, vhodnou formou sdílení a potenciálně prvním krokem ke komunitní energetice většího rozsahu.
Pro kontext je vhodné zmínit, že v březnu roku 2024 došlo ke schválení směrnice o energetické náročnosti budov, která zavádí povinnost výstavby tzv. zero emission building, tedy budov s velmi nízkou energetickou náročností a v optimálním případě s nulovými emisemi skleníkových plynů z fosilních paliv, jejichž spotřeba má být z významné části pokryta z obnovitelných zdrojů. Tento standard se bude v případě veřejných budov od roku 2028 týkat novostaveb, od roku 2030 pak všech nových staveb. Přestože směrnice ještě musí projít implementací do českého právního řádu1, je vhodné se již nyní na její účinnost připravovat. Kromě ekonomické motivace tak instalaci obnovitelných zdrojů energie (dále také „OZE“) bude podněcovat i relevantní legislativa. S tím, jak lze očekávat růst instalovaného výkonu na veřejných budovách HMP, je vhodné zabývat se maximální využitelností vyrobené elektrické energie – možnostmi sdílení.
Energetický zákon dle Lex OZE II v současnosti umožňuje zvolit různé institucionální formy sdílení elektrické energie – skrze energetická společenství (dále také „ES“) / společenství pro obnovitelné zdroje (dále také „SOZ“), nebo formou aktivního zákazníka. Předmětná ustanovení upravující AZ vstoupí v účinnost dne 1. 7. 2024. Přestože je legislativa stále v pohybu, zejména směrem k prováděcím předpisům, základní obrysy jsou známé. Problematice AZ v podmínkách HMP se věnuje tato studie.
Obecně je institut aktivního zákazníka definován ve směrnici Evropského parlamentu a Rady EU č. 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (dále také „Směrnice EP“), přičemž do českého prostředí byl transponován předmětnou novelou pod termínem „skupina sdílení mimo společenství“. AZ umožňuje v rámci skupiny sdílení sdílet elektrickou energii až na jedenácti předávacích místech, a to bez ohledu na vlastnickou strukturu odběrných, resp. předávacích míst (vyšší detail je uveden dále).
1 K tomu by mělo dojít nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti směrnice, pravděpodobně tedy do poloviny roku 2026.
Při AZ není vymezena územní působnost skupiny sdílení (blízkost předávacích míst). Členové zapojení do AZ skrze sdílení spoří náklady vynakládané na nákup elektrické energie, resp. její silovou složku. Musí však hradit, a to v plném rozsahu, regulovanou část – distribuční složku, případně poplatek za provoz chytrého elektroměru 2 (jeho instalace je dle § 49 energetického zákona bezplatná), který je podmínkou. Jeho výše vyplývá z příslušných rozhodnutí ERÚ a tarifní struktura je vymezena pravidly trhu s elektřinou. Sdílení elektřiny může probíhat jak bezplatně, tak i za úplatu (závisí na struktuře vlastníků předávacích míst).
Klíčovou motivací, proč se věnovat možnostem sdílení skrze institut aktivního zákazníka, je to, že městské společnosti jsou pro účely sdílení považovány za velké podniky – nemohou být součástí společenství pro obnovitelné zdroje a na energetickém společenství mohou participovat pouze bez hlasovacích práv. Toto (bez řízení formou koncernu) může znamenat slabší motivaci městských společností (velkých spotřebitelů) účastnit se na sdílení. S ohledem na různé stupně autonomie možných aktérů společenství tak může být sdílení skrze AZ efektivní cestou, jak si ve vazbě na čistě ekonomické motivace (nikoli politické) vyzkoušet principy komunitní energetiky bez nutnosti zakládání nových právních entit (mj. s ohledem na specifika HMP a působnost městských částí).
2 V tuto chvíli se platí provoz v případě, kdy zákazník vyžaduje vyšší úroveň měření, než jaká je stanovena předmětnou vyhláškou. Poplatek za provoz je závislý na cenových podmínkách distributora – PREdistribuce, a. s.
Tato kapitola obsahuje definici AZ a základní analýzu jeho principů v podobě popisu technického, procesně-organizačního a právního zajištění, a to s ohledem na specifické podmínky v HMP. Pro úplnost je nutné podotknout, že legislativní proces v České republice je stále v pohybu a nejsou známa přesná znění k veškerým skutečnostem. Je tak vycházeno z informací platných k dubnu roku 2024, popřípadě ze Směrnice EP, která je postupně transponována do českého prostředí.
Směrnice EP stanovuje společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou (novela vyhlášky č. 408/2015 Sb. je aktuálně v připomínkovém řízení) a definuje aktivního zákazníka jako konečného zákazníka nebo skupinu společně jednajících konečných zákazníků, kteří spotřebovávají, ukládají nebo prodávají elektřinu vyrobenou ve vlastních prostorách, případně se účastní programů flexibility nebo energetické účinnosti, přičemž tyto činnosti by neměly představovat jejich hlavní obchodní či profesionální činnost. Směrnice dále v článku 15 zdůrazňuje, že aktivní zákazníci by neměli čelit nepřiměřeným nebo diskriminačním požadavkům, včetně technických a administrativních překážek, které by mohly bránit jejich aktivní participaci na trhu s elektřinou. Institut aktivního zákazníka, coby provozní model sdílení energií, je upraven právě článkem č. 15 Směrnice EP. Ta v odst. 2 písm. b) stanovuje, že členské státy zajistí, aby aktivní zákazníci byli oprávněni prodávat elektrickou energii vyrobenou z vlastních zdrojů, a to i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny (úplatně). Termín „aktivní zákazník“ není v českém prostředí zaveden, resp.
energetický zákon pojednává o pojmu „skupina sdílení mimo společenství“. Klíčovou výhodou AZ je, že členové skupiny mohou sdílet elektrickou energii bez nutnosti založení jakékoli nové právnické osoby, jak je vyžadováno například v případě více institucionalizovaných forem (ES či SOZ). Lex OZE II upravuje tento typ sdílení v navrhovaném znění § 23 odst. 1 písm. g) až j)
a také v § 27f energetického zákona. Aktivní zákazník v tomto kontextu představuje syntézu role konečného zákazníka a výrobce elektřiny. Jak uvádí důvodová zpráva k Lex OZE II, tuto syntézu uznávala již dřívější verze zákonné úpravy, nicméně možnosti nakládat s vyrobenou elektřinou byly s výjimkou vlastní spotřeby elektřiny prakticky nulové, vyjma případu výroby a spotřeby elektřiny v koncernu ovládajících a ovládaných osob (založení koncernu je v prostředí a podmínkách HMP velmi obtížné a bylo by nutné nalezení široké politické shody). Počet členů se počítá podle počtu předávacích míst – v praxi na jeden objekt může být registrováno více předávacích míst. Výrobce elektrické energie má právo sdílet vyrobenou elektřinu s využitím distribuční či přenosové soustavy do jiného předávacího místa výrobce (sdílení v rámci nemovitostmi téhož vlastníka) nebo předávacích míst jiných zákazníků (např. příspěvková organizace) – nejvýše však do 10 předávacích míst. Celkově je možné sdílet elektřinu bez nutnosti založení energetického společenství ve skupině jedenácti předávacích míst držených různými/stejnými subjekty v postavení zákazníka, a to bez ohledu na jiné parametry výroby/dodávky. Aktivním zákazníkem se v tomto smyslu rozumí každý vlastník předávacích míst, účastnící se sdílení elektrické energie mimo společenství, což v praxi může být jedna nebo více fyzických či právnických osob, které se spojily za účelem sdílení komunitně vyrobené elektrické energie. Sdílením se rozumí i odběr elektřiny výrobcem nebo zákazníkem v jeho jiném předávacím místě.
Nastavení podmínek, za kterých bude elektřina dodávána, je na dohodě mezi výrobcem a subjektem, jemuž bude elektrická energie dodávána. Mimo to má výrobce elektřiny možnost sdílet vyrobenou elektřinu dalším zákazníkům, pokud jsou jejich předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo prostřednictvím hlavní domovní kabelové skříně, a to v relevantních podmínkách HMP bez jakkoli omezujícího limitu počtu3 předávacích míst připojených k distribuční soustavě za touto hlavní domovní pojistkovou/kabelovou skříní (toto je princip sdílení v bytovém domě). Z uvedeného plyne, že má-li být fotovoltaická elektrárna instalována na bytovém domě, je lepší elektrickou energii sdílet uvnitř bytového domu (mezi bytovými jednotkami) z důvodu absentující nutnosti hradit regulovanou složku. Tyto principy však nelze kombinovat, tj. nemůže být jedno předávací místo součástí sdílení v bytovém domě a současně skupiny sdílení mimo společenství. Pokud bytový dům nemůže mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu, je možné jej efektivně zapojit do skupiny sdílení mimo společenství pomocí sdružení odběrných míst. Bytový dům by pak vystupoval coby jeden spotřebitel, přičemž rozúčtování mezi jednotlivými bytovými jednotkami by následně bylo realizována na základě podružných měření za hlavní domovní pojistkovou/ kabelovou skříní. Jak již bylo uvedeno, sdílení elektřiny může probíhat jak bezplatně, tak i za úplatu (toto může být preferováno v případě různých vlastníků).
Povinností subjektů zapojených do skupiny sdílení je se bezplatně zaregistrovat u Energetického datového centra (předpokládáno po 1. 7. 2024) a současně podat žádost na instalaci bezplatného průběhového měření od provozovatele distribuční soustavy pro účely sdílení elektřiny. Samotná realizace sdílení v rámci AZ je v zásadě jednoduchá záležitost – podmínkou, že správce skupiny na základě souhlasu členů sdílení mimo společenství ohlásí předávací místa a nastaví tzv. alokační klíč, tj. způsob rozpočítávání (poměru) vyrobené elektřiny mezi jednotlivé subjekty zapojené do sdílení. Data za skutečné sdílení v souladu s nastaveným alokačním klíčem následně budou zasílány zpětně správci skupiny (ze strany EDC), který bude administrovat případné rozúčtování (v případného úplatného sdílení)4. Za sdílenou elektřinu se v tom případě platí pouze distribuční poplatek, tedy tzv. regulovaná složka ceny elektřiny. Jeho výše vyplývá z příslušných rozhodnutí ERÚ – tarifní struktura je vymezena pravidly trhu s elektřinou, sazby jsou uvedenyv cenovém rozhodnutí ERÚ.
3 Platí limit 1 000 odběrných míst, nicméně není běžné, že by bytový dům disponoval takovým počtem bytových jednotek, resp. odběrných míst, aby se jednalo o omezující překážku.
4 Větší detail je uveden dále.
Přesnou kalkulaci ekonomických dopadů bude možné určit pouze na základě konkrétních údajů výroby a spotřeby se zohledněním regulované složky ceny elektřiny. Ve chvíli zpracování této studie nebyly známy parametry vyhlášky, proto lze pouze vycházet z relevantního pracovního návrhu, který byl v připomínkovém řízení5.
5 Aktuální stav je k dispozici zde: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSD3JCKFI1/.
Jak je uvedeno ve větším detailu dále, členové sdílení mimo společenství (stejně jako v případě ES/SOZ), kteří budou chtít využívat možnosti komunitní energetiky, budou muset mít instalovaná chytrá měřidla na průběhové měření (pokud je nemají, je možné o ně požádat u distributora, který je musí bezúplatně nainstalovat). Ty se budou využívat k určení objemu vyrobené a odebrané
elektřiny. Sdílení bude možné nezávisle na distribučním území (napříč celou soustavou), což může být využitelné například i ve vztahu k majetkům HMP nebo organizací zakládaných/založených HMP (např. v případě příspěvkové organizace Správa služeb hlavního města Prahy), které jsou lokalizovány i mimo katastrální území HMP (např. zařízení sociálních služeb, sportovně
rekreační areály apod.).
V rámci této podkapitoly je představen základní popis technického zajištění – povinností technického charakteru. Klíčovou povinností je nutnost registrace AZ u EDC. Další povinností je pořídit si chytré elektroměry pro každé předávací místo ve skupině sdílení (mělo by být realizováno bezplatně distributorem).
Nutnost instalace chytrých elektroměrů
Implementace inteligentních měřicích systémů s kontinuálním záznamem dat ve čtvrthodinovémintervalu je základem pro přesné sledování a vyhodnocování spotřeby i výroby na úrovni jednotlivých předávacích míst. Tyto chytré měřiče umožňují nejen nepřetržité sledování a analýzu dat, ale také přispívají k lepšímu porozumění a efektivnímu využívání energetických toků v rámci skupiny sdílení.
Dle předmětné vyhlášky je distributor povinen bezplatně osadit předávací místa s výrobnou (do 50 kWp instalovaného výkonu) průběhovým měřením. Z vyšší úrovně zatím není stanoveno, zda bude nutné hradit poplatek na zajištění poskytování měření průběžných dat u odběrných míst na nízkém napětí tak, jako je tomu doposud. Předpokládá se, že provoz bude též bezplatný. Dle aktuálního ceníku služeb PREdistribuce, a. s. je instalace bezplatná, nicméně provoz takovéhoelektroměru za současného stavu podléhá provoznímu poplatku6.
6 K dubnu 2024 na úrovni 1 254 Kč bez DPH za měsíc.
Energetické datové centrum
Skupina sdílení mimo společenství podléhá (viz dříve) registraci předávacího místa / předávacích míst AZ do EDC, které bude fungovat jako platforma pro správu, monitorování, vyúčtování a sdílení elektrické energie mezi všemi participujícími subjekty. Skupiny sdílení mají „právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, od datového centra. Sdílí-li společenství elektřinu úplatně, je povinno vyúčtovávat sdílenou elektřinu a poskytovat členovi společenství vyúčtování a informace o vyúčtování sdílené elektřiny. (…) . Sdílí-li společenství elektřinu bezúplatně, je povinno poskytovat členovi společenství údaje o množství sdílené elektřiny za vyhodnocované období, nejvýše však za období 12 měsíců po sobě následujících. Není-li délka vyhodnocovaného období sjednaná, stanoví ji společenství.“7 S ohledem na uvedené dojde k vytvoření rozhraní pro komunikaci mezi všemi zainteresovanými stranami, včetně distribučních společností. Současně z citovaného odstavce (viz výše) jasně vyplývají základní role, tj. EDC bude poskytovat data o skutečném sdílení, která budou posléze využita za účelem rozúčtování v případě úplatného sdílení.
Dále je nutné podotknout, že jedno předávací místo může být začleněno pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda jde o skupinu mimo společenství nebo v rámci společenství (ES/SOZ). Výsledky měření elektroměrů se budou automaticky posílat do EDC a využívat k určení objemu vyrobené a odebrané elektrické energie. Náplní EDC je úprava toků dat mezi zákazníky, distributory nebo provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Pro jeho fungování je nezbytný tzv. Řád Elektroenergetického datového centra, který upravuje pravidla pro vypořádání účastníků sdílení, což je mj. nezbytné např. pro rozúčtování sdílené elektřiny mezi členy – měl by administrovat správce skupiny, kterému jsou reportována data. Bez jeho přijetí není možný rozběh komunitní energetiky v podmínkách České republiky, což ve svých přechodných ustanoveních předpokládal i energetický zákon. Stav příprav Řádu EDC v tuto chvíli není zcela známý, nicméně z dostupných informací již lze získat představu o průběhuregistrace a způsobu vyřizování registrace skupiny sdílení (předpokládaný průběh registrace skupin sdílení u EDC je uveden v podkapitole věnující se procesně-organizačnímu zajištění.
Jak je uvedeno, řádné fungování sdílení elektrické energie za možnosti využití AZ je podmíněno registrací všech zapojených subjektů (předávacích míst) do EDC. Jelikož nebude možné od nabytí účinnosti předmětných ustanovení novely energetického zákona, připadajícího na 1. 7. 2024, zprovoznit EDC v plném rozsahu8, založili k 13. 12. 2023 distributoři za účelem provozování EDC akciovou společnost, která částečně nahrazuje po vymezený čas služby EDC. Dle harmonogramu zprovoznění EDC musí datové centrum do 30. 9. 2024 předložit návrhu Řádu datového centra ke schválení ERÚ úřadu9 (předpokladem je, že tento návrh bude předložen v květnu roku 2024). Účinnost ustanovení týkající se sdílení elektřiny je závislá na schválení řádu EDC ze strany ERÚ, a to nejpozději do 1. 1. 2025.
7 Energetický zákon.
Tato podkapitola se věnuje procesně-organizačnímu zajištění, jež zahrnuje zejména registraci výrobce elektrické energie, vytvoření skupiny sdílení, žádost o přiřazení zákazníka do skupiny sdílení apod. Tato pravidla jsou upravena zejména vyhláškou o pravidlech trhu s elektřinou (v době vzniku této studie je vyhláška v připomínkovém řízení) a Řádu EDC.
V rámci této podkapitoly je uveden popis kroků, které jsou nutné pro zahájení využívání institutu aktivního zákazníka v podmínkách hlavního města Prahy. Podkapitola částečně definuje všechny činnosti, které je nutné realizovat ve vztahu ke sdílení elektrické energie mezi veřejnými majetky v prostoru HMP.
8 Zákon č. 469/2023 Sb., čl. II odst. 5 – provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, založí nebo určí akciovou společnost, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem na datové centrum, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9 Přechodné ustanovení č. 7 zní: „Do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem se ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí.“
1. Inventarizace objektů
Do sdílení formou aktivního zákazníka, nejedná-li se o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, lze zapojit nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst. V této souvislosti je třeba vhodně poskládat předávací místa, aby skupina sdílení fungovala efektivně. Rozdíly v efektivitě sdílení vzniklé uspořádáním majetků do jednotlivých skupin sdílení mohou dosahovat řádově desítek procent. Současně je nutné upozornit, že pokud bude v rámci jedné nemovitosti přítomno odběrné i výrobní registrační číslo10 a do AZ budou obě registrační čísla zapojena, dojde tím k obsazení dvou pozic z 11 možných (pokud by byla v AZ jen jedna výrobna, není motivace, aby byla do sdílení zapojena obě registrační čísla a výrobce by obsadil jen jednu – výrobní, pozici). Reálný počet zapojených majetků se tak může snižovat. Aby mohlo být odběrné místo zapojeno do sdílení, je potřeba, aby bylo vybaveno elektroměrem umožňujícím průběhové měření. Lex OZE II z toho důvodu zavádí povinnost pro provozovatele distribučních soustav (dále také „PDS“) instalovat tento typ elektroměru zdarma těm, kteří se registrují u EDC ke sdílení a o elektroměr s průběhovým měření požádají. V rámci inventarizace objektů je nutné realizovat:
▪ Vytvořit databázi objektů, které jsou ochotny se zapojit do sdílení elektrické energie, a toz hlediska spotřeby a výroby elektrické energie.
▪ Zjistit u těchto objektů průběhy výroby a spotřeby elektrické energie pro účely ekonomicky efektivního poskládání skupin sdílení mimo společenství.
▪ Poskládat jednotlivé členy do skupin sdílení tak, aby se výroba elektrické energie v daném čase maximálně kryla se spotřebou.
▪ Zažádat o instalaci chytrého elektroměru umožňujícího průběhové měření u objektů, které jím nyní nedisponují. Z hlediska procesního zajištění je žádost podávána skrze EDC (nyní též zajišťováno distributory), které informuje PDS.
2. Úprava vzájemných práv a povinností členů skupiny sdílení
Pro zajištění funkčního sdílení je třeba, aby subjekty zapojené do sdílení ve skupině sdílení smluvně11 nastavily následující podmínky:
▪ Uvedly výčet předávacích míst (návaznost na inventarizaci objektů, resp. poskládání jednotlivých členů do skupin sdílení) a uvedly nastavení alokačního klíče.
▪ Definovaly způsob úhrady plateb za dodávku elektřiny. V tomto směru je předpokládána deklarace, že toto bude vypořádáno výrobcem v rámci smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny, nebo jinou dohodou stran.
▪ Nastavily délku výpovědní doby a způsoby rozvázání smluvního vztahu.
▪ Ukotvily práva zákazníka12 odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany výrobce nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek.
▪ Uvedly způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek (změna alokačního klíče, ceny apod.) a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek.
▪ Nastavily dobu trvání závazku.
▪ Určily zástupce odpovědného jednat za aktivního zákazníka ve vztahu k EDC. Zástupce je v tomto kontextu zmocněn jednotlivými členy skupiny sdílení mimo společenství, přičemž forma zmocnění není jasně stanovena – možnost např. skrze ověřené souhlasy.
10 Licence je povinná pro výrobnu nad 50 kWp instalovaného výkonu. Pod 50 kWp je povinná pouze registrace výrobny v příslušné přenosové nebo distribuční soustavě. Pro její připojení je nutné uzavřít smlouvu o připojení.
11 Smlouvy upravené energetickým zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), pokud z tohoto zákona nebo
povahy věci nevyplývá něco jiného.
3. Registrace registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny
Klíčovou podmínkou je registrace identifikačního číselného kódu předávacího místa pro dodávku elektřiny v informačním systému datového centra. Dle § 65a, odstavce 1 nebo 2 posledního platného znění vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou (dále také „Pravidla trhu s elektřinou“), je „podmínkou registrace přiřazení nebo ukončení přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení registrace identifikačního číselného kódu předávacího místa pro dodávku elektřiny registrovaného v informačním systému operátora trhu podle § 16b při sdílení elektřiny v informačním systému datového centra. Žádost o registraci registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny podává prostřednictvím informačního systému datového centra osoba, která má uzavřenou smlouvu o připojení výrobny elektřiny k přenosové nebo distribuční soustavě, má-li současně uzavřenou smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra, v opačném případě podává žádost prostřednictvím účastníka trhu, který má smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra uzavřenou (…).“ Žádost musí být podána alespoň 10 pracovních dnů před požadovaným datem registrace. Dle § 65c, odstavce 1 posledního platného znění vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou „správce skupiny sdílení žádá o přiřazení registračního čísla předávacího místa pro odběr elektřiny do skupiny sdílení prostřednictvím informačního systému datového centra.“
4. Registrace skupiny sdílení
Registraci skupiny podává tzv. správce skupiny sdílení 13 , kterého je uvnitř skupiny nutné ustanovit (viz dříve). Správce nemusí být aktivním členem sdílení a může jej využívat více skupin sdílení simultánně. Je tak možné jej ustanovit v rámci současných kapacit a bez vytvoření nové organizace – např. v rámci vzniku nové agendy na útvaru MHMP. Správce skupiny má uzavřenou smlouvu o přístupu do EDC (za podmínek určených Řádem EDC) a má souhlas od všech registrovaných subjektů skupiny sdílení. Současně má odpovědnost za úpravy alokačního klíče pro jednotlivé členy skupiny sdílení (viz dále).
Podmínkou registrace skupiny sdílení je, že alespoň jedno registrační číslo předávacího místa
přiřazené do skupiny sdílení musí být výrobní (musí být přítomen alespoň jeden výrobce, aby bylo
umožněno sdílení). Žádost o registraci skupiny, jak bylo uvedeno, podává správce skupiny sdílení,
který má souhlas všech osob, jejichž registrační čísla předávacího místa jsou přiřazena do skupiny
sdílení. Odběrná místa za jednotlivé odběratele registruje správce skupiny, a to na základě
jejich souhlasů. Každé registrační číslo předávacího místa pro dodávku elektřiny ve skupině
sdílení musí mít informace o požadovaném způsobu vyhodnocení údajů o dodávkách a odběrech
elektřiny (alokační klíč a index priority dodávky elektřiny 14 – vysvětleno více dále skrze model
sdílení), požadované datum registrace skupiny sdílení a přiřazení registračního čísla předávacího
místa pro dodávku elektřiny, včetně prohlášení o správnosti a pravdivosti uvedených údajů.
Obecně pak žádost o vytvoření skupiny musí obsahovat dle § 65b Pravidel trhu s elektřinou:
▪ „každé registrační číslo předávacího místa pro dodávku elektřiny ve skupině sdílení;
▪ typ skupiny sdílení15,
▪ informaci, zda se pro vyhodnocení údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny požaduje iterační způsob výpočtu,
▪ požadované datum registrace skupiny sdílení u datového centra,
▪ požadované datum registrace přiřazení registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny do skupiny sdílení u datového centra,
▪ prohlášení o správnosti a pravdivosti uvedených údajů.“
Správce skupiny následně (viz dříve) žádá o přiřazení registračního čísla předávacího místa pro odběr elektřiny do skupiny sdílení prostřednictvím informačního systému datového centra. Tato žádost musí dle § 65c Pravidel trhu s elektřinou obsahovat:
▪ „registrovaný identifikační číselný kód skupiny sdílení;
▪ registrační číslo předávacího místa pro odběr elektřiny;
▪ registrační čísla předávacích míst pro dodávku elektřiny přiřazených do skupiny sdílení, ze
kterých bude elektřina sdílena do registračního čísla předávacího místa pro odběr elektřiny;
▪ pevnou procentuální hodnotu podílu registračního čísla předávacího místa pro odběr elektřiny z dodávky elektřiny z registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny pro určení množství sdílené elektřiny z dodávky z tohoto registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny v daném vyhodnocovacím intervalu uvedenou s přesností na 2 desetinná místa;
▪ zvolené pořadí vztahu registračních čísel předávacích míst pro dodávku elektřiny k předávacímu místu pro odběr elektřiny určující posloupnost použití přiřazeného procenta alokace z jednotlivých registračních čísel předávacích míst pro dodávku elektřiny při vyhodnocení sdílení elektřiny podle § 65h (dále jen „index priority dodávky elektřiny“);
▪ pokud nemá být datem registrace přiřazení registračního čísla předávacího místa, požadované datum zahájení vyhodnocení sdílené elektřiny v registračním čísle předávacího místa, kterým je vždy první den měsíce;
▪ prohlášení o správnosti a pravdivosti uvedených údajů.“
13 Správce skupiny sdílení je (fyzická či právnická) osoba, která má uzavřenou smlouvu o přístupu do informačního systémudatového centra a má k úkonům nezbytným k zahájení, změně alokačního klíče a ukončení sdílení elektřiny v jednotlivých předávacích místech jedné skupiny sdílení souhlas všech osob, jejichž registrační číslo předávacího místa je přiřazeno do této skupiny sdílení. Skupina sdílení může mít pouze jednoho správce skupiny sdílení. Správce skupiny rozhoduje, kdo bude připojen do skupiny sdílení a spravuje členství ve skupině. Za současného stavu nejsou definovány podmínky, že by tato
funkce nemohla být sdílená (jedna osoba pro více AZ).
14 Zvolené pořadí vztahu registračních čísel předávacích míst pro dodávku elektřiny k předávacímu místu pro odběrelektřiny určující posloupnost použití přiřazeného procenta alokace z jednotlivých registračních čísel předávacích míst prododávku elektřiny při vyhodnocení sdílení elektřiny (dále jen „index priority dodávky elektřiny“).
15 Skupina sdílení mimo společenství, společenství, společenství pro bytový dům.
5. Vyhodnocení a odpověď datového centra
Datové centrum vyhodnocuje úplnost údajů v žádosti a může v případě nejasností a chybných informací žádost odmítnout z důvodů uvedených v § 65d16 pravidel trhu s elektřinou. Při schválení datové centrum registruje skupinu sdílení a přiřazuje registrační číslo předávacího místa pro dodávku elektrické energie do skupiny sdílení s požadovaným datem registrace.
16 Žádost musí obsahovat všechny potřebné údaje, včetně identifikačních čísel předávacích míst pro dodávku elektřiny podle § 16b energetického zákona, požadované datum registrace registračního čísla a prohlášení o správnosti uvedených údajů. Nesmí nastat, že u identifikačního číselného kódu je v systému registrována možnost dodávky regulační energie, že není uzavřena smlouva o připojení nebo nejsou splněné podmínky připojení sjednané ve smlouvě o připojení anebo žadatel není osobou, která má uzavřenou smlouvu o připojení výrobny elektřiny.
6. Ukončení nebo změna přiřazení
S ohledem na možnou proměnlivost členů jednotlivých skupin sdílení je třeba připravit i postup pro změny v jednotlivých registracích. V případě ukončení registrace odběratele nebo výrobce ve skupině sdílení se žádost podává 1 pracovní den před požadovaným datem ukončení sdílení, a to nejpozději do 10 hodin. O ukončení žádá správce skupiny sdílení prostřednictvím informačního systému EDC. Stejně tak může o ukončení registrace požádat i samotný výrobce nebo odběratel zařazený do skupiny sdílení, pokud má sjednaný přístup do informačního systému EDC.
V případě změny registrace (např. při změně alokačního klíče, přidání nových odběratelů nebo výrobců) se aplikuje obdobný postup jako při registraci (pokud například dochází k přidání nového výrobce, je nutné znovu absolvovat všechny 3 kroky registrace – registrovat výrobce, přiřadit jej do skupiny sdílení a následně změnit procenta alokace a prioritu výroben). Je nutné podotknout, že nic se neaktualizuje automaticky (např. pokud ze skupiny sdílení odejde 1 odběratel, nezmění se poměrně procenta alokované elektřiny pro ostatní odběratele, změnu musí provést manuálně správce skupiny sdílení).
7. Informování relevantních stran
Energetické datové centrum informuje zákazníka, výrobce elektrické energie a další relevantní
strany o ukončení procesu registrace, změně nebo ukončení přiřazení.
Níže je uveden základní proces sdílení elektrické energie v rámci skupiny sdílení mimo společenství, včetně identifikace jednotlivých nutných kroků. Tento proces je nezbytný k zajištění efektivní správy skupiny sdílení, umožňuje optimalizaci sdílení elektřiny mezi členy a usnadňuje vyúčtování a úpravy nastavení skupiny sdílení přes EDC.
1. Správce skupiny zaregistruje skupinu registračních čísel předávacích míst skupiny do EDC (registrace registračních čísel předávacích míst pro dodávku elektřiny je prováděna před registrací skupiny sdílení mimo společenství, přičemž součástí žádosti o registraci skupiny jsou právě tato registrační čísla).
2. Správce skupiny sdílení žádá o přiřazení registračních čísel předávacích míst pro odběr elektřiny do skupiny sdílení prostřednictvím EDC (a to na základě zmocnění).
3. Členové AZ sdílejí elektrickou energii, zatímco stavy chytrých elektroměrů jsou průběžně a automaticky posílány PDS do EDC ke zpracování.
4. Správce skupiny exportuje data o spotřebě a výrobě elektřiny ve skupině sdílení z EDC.
5. Na základě těchto dat správce skupiny provádí vyúčtování mezi členy skupiny.
6. Členové AZ se za sdílený objem elektrické energie odměňují, a to v přímém souladu se smluvním nastavením mezi členy skupiny sdílení mimo společenství (v případě úplatného vypořádání probíhá vyrovnání mezi výrobcem/výrobci a spotřebitelem/spotřebiteli17).
7. Správce skupiny může využívat získaná data k navrhování úprav konfigurace za účelem vyšší efektivity.
8. Správce skupiny zadává do EDC změny konfigurace, jako jsou úpravy alokačního klíče nebo nastavení indexu priorit.
9. Správce komunity řídí členskou základnu skupiny, přidává nové členy a odstraňuje stávající.
17 Není jakkoli upraven způsob vyrovnání.
V rámci následujícího schématu je zjednodušeně uveden proces implementace AZ v podmínkách HMP. Kromě již uvedeného je nutné podotknout, že limitací institutu aktivního zákazníka je počet předávacích míst – v případě zvýšení rozsahu sdílení (vyššího počtu zapojených odběrných míst) by byl nutný vznik vyšších desítek až stovek menších skupin sdílení. To klade vysoké nároky na vhodné složení jednotlivých skupin sdílení z hlediska spotřebních a výrobních profilů. Pokud bude například v rámci skupiny sdílení příliš vysoká výroba vůči spotřebě, bude efekt sdílení klesat. S ohledem na dobrou praxi lze zjednodušeně říci, že poměr výroby a spotřeby by se měl pohybovat mezi 20 až 40 %18 celkové roční výroby na celkové roční spotřebě v případě, že je výroba založena primárně na fotovoltaických elektrárnách. Tento poměr je však vždy závislý na konkrétním energetickém portfoliu a je vhodné dopředně vypočítat optimální instalovaný výkon, který bude přinášet optimální ekonomické benefity (např. vztah mezi výší úspor a návratností). Následující časová osa postihuje období přípravy skupiny sdílení, tj. proces, který by se měl odehrát před uzavřením smlouvy o přístupu do EDC a registrací předávacích míst.
18 Nejvyšší relativní efekt ze sdílení je dosažen při nižších poměrech mezi výrobou a spotřebou, neboť v této situaci jevýznamná část vyrobené elektrické energie využita pro potřeby společenství a nevznikají vysoké přetoky, které jsou prodávány do distribuční sítě. S rostoucím poměrem mezi výrobou a spotřebou, respektive s rostoucím instalovaným výkonem, bude relativní efekt sdílení klesat, neboť se bude snižovat využití sdílené elektřiny a poroste objem elektřiny prodaný do distribuční sítě. Poměr vychází z dříve realizovaných projektů a byl kalkulován pro výrobní portfolio, které bylo založeno na fotovoltaických elektrárnách.
Dále jsou na časové ose definovány jednotlivé milníky, které souvisí se vznikem veškerých technických podmínek. Novela energetického zákona předpokládá faktické umožnění sdílení od 1. 7. 2024, nicméně hovoří se o možném odkladu termínu spuštění. Klíčové z hlediska zahájení sdílení bude (jak bylo uvedeno) schválení Řádu Elektroenergetického datového centra Energetickým regulačním úřadem. Přípravu Řádu EDC má na starosti vznikající EDC ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, přičemž bez schválení nelze dle přechodných ustanovení sdílení elektrické energie zahájit.
Dalším klíčovým milníkem z hlediska sdílení elektřiny je datum 30. 6. 2026. Od tohoto okamžiku by již mělo být EDC plně zprovozněno a mělo by dojít k ukončení dalších přechodných ustanovení zákona. Do tohoto data může skupina sdílení mezi předávacími místy ve společenství zahrnovat nejvýše 1 000 registračních čísel odběrných míst nebo výroben elektřiny, a to na souvislém území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. Současně předávací místa přiřazená ve skupině sdílení nesmí poskytovat podpůrné služby. Po uvolnění těchto přechodných ustanovení může být, a to s ohledem na možnost využívat jiných alokačních klíčů, výhodné plynule přecházet na více institucionalizované formy sdílení, bude-li dosaženo politické shody. Současně je nutné sledovat Pravidla trhu s elektřinou (dále také „PTE“), která by měla v průběhu přechodných období reagovat na průběh vzniku a rozvoje EDC (možné regulace a omezení).
Dne 20. 3. 2024 bylo k novele vyhlášky PTE zahájeno meziresortní připomínkové řízení a veřejný konzultační proces. Text novely připravila pracovní skupina na ERÚ (převážně zástupci distributorů a obchodníků) s předpokládaným termínem účinnosti vyhlášky od 1. 7. 2024. Je však očekáváno zdržení zejména z důvodu nedostatečně rychlé přípravy EDC a jeho spuštění. Z toho důvodu pravděpodobně dojde k odkladu účinnosti.
Dalším klíčovým předpisem, jak bylo uvedeno, je Řád EDC. Náplní EDC je úprava toků dat mezi zákazníky, distributory nebo provozovatelem přenosové soustavy ČEPS, přičemž pro jeho fungování je nezbytný právě tento předpis, který nastaví pravidla pro vypořádání účastníků sdílení. Ta se týkají například rozúčtování sdílené elektřiny mezi energetickými komunitami a aktivními zákazníky. Bez jeho přijetí tedy není možný rozběh komunitní energetiky v České republice, což ve svých přechodných ustanoveních předpokládá i energetický zákon.
Stav jeho příprav v tuto chvíli není zcela známý, nicméně z dostupných informací již lze získat představu o průběhu registrace a způsobu vyřizování registrace skupiny sdílení. Před zahájením samotné registrace bude nutné sjednat smlouvu o přístupu do EDC za podmínek určených Řádem EDC. Obrázek níže ilustruje harmonogram umožňující fungování skupin sdílení, a to v závislosti na vnějších podmínkách v souladu s dostupnými informacemi o provozu EDC, které byly známy k dubnu 2024.
Vztah mezi předávacím místem odběratele a výrobcem elektřiny ve skupině sdílení je upraven tak, že pro každé odběrné místo jsou evidovány informace o všech předávacích místech, které do odběrného místa dodávají elektrickou energii v rámci skupiny sdílení (výrobcích).
Každému EANv je ve vztahu ke každému EANo přiřazen index priority dodávky (od 1 do 5), který určuje pořadí, v jakém bude dané odběrné místo zásobováno elektrickou energií ze zdrojů, které jsou součástí skupiny sdílení.
Vysvětlení na praktickém příkladu: „Byl-li by v rámci skupiny sdílení jen jeden výrobce (resp. jedno předávací místo by dodávalo elektrickou energii), index priority bude pro všechna odběrná místa ve vztahu k výrobnímu místu na hodnotě jedna. Pokud budou ve skupině sdílení dva výrobci, musí si každé odběrné místo zvolit, z jakého výrobního místa bude odebírat prioritně (přiřadí prioritu jedna, zatímco méně preferované místo výroby bude mít prioritu dva).“
Pro každý EANo je ze strany každého EANv definováno alokačním klíčem procento vyrobené
elektrické energie, které vyjadřuje, jak velký podíl výroby daného EANv bude dodán do příslušného EANo. Součet alokačních procent jednoho EANv vůči všem EANo, do kterých dodává elektřinu, nemůže přesáhnout 100 %.
Vysvětlení na praktickém příkladu: „Výrobce elektrické energie v rámci skupiny sdílení určí, jakému odběrateli náleží jak velký podíl z vyrobené elektrické energie, kterou do společenství sdílí (to co nespotřebuje v rámci místa výroby).“ U aktivního zákazníka, stejně jako u menších skupin sdílení (ES/SOZ) do 50 EAN, je umožněno využívat tzv. iterační metodu (efekt se blíží hybridní metodě). To znamená, že pro každé kolo, které je dáno nastavenou prioritou, je skrze alokační klíč určeno, jaký podíl vyrobené elektrické energie náleží, jakému odběrnému místu. V každém kole (u subjektů s týž prioritou) je cílem rozdělit vždy 100 % sdílené elektrické energie. To, co se v daném kole (v rámci odběrných míst se shodnou prioritou) nespotřebuje, je stejnou logikou rozdělováno mezi ostatní odběrná místa s nižší prioritou (tj. v rámci dalšího kola – iterace). Maximální počet iterací je pět, tj. je nutné až pětkrát nastavit, a to pro každé odběrné místo, z jaké výrobny má být v daném kole odebíráno. Schéma, jakým iterační klíč v praxi funguje, je uvedeno pro lepší názornost v obrázku č. 5.
Vysvětlení na praktickém příkladu: „V modelu viz obrázek č. 5 je uveden ilustrativní případ, kdy je skupina sdílení mimo společenství tvořena dvěma EANv a devíti EANo. V prvním kole je zřejmé, že sdílená elektrická energie byla rozdělena rovnoměrným poměrem mezi členy (kteří měli dané EANv uvedené coby prioritu č. 1), jenž odpovídá počtu členů. V prvním kolem bylo v rámci jedné skupiny sdílení ve vzorovém příkladu spotřebováno 80 % sdílené elektrické energie od jednoho EANv a 60 % od druhého EANv. V druhém kroku se tak rozděluje (v EANo, kteří uvedli druhý EANv s prioritou č. 2) zbylá sdílená elektrická energie, tj. 20 %, resp. 40 % z celkového objemu určeného ke sdílení. To, co se ani v rámci druhého kola nespotřebuje, je prodáváno obchodníkovi.“
V praxi mohou být jednotlivé podíly (alokační klíče) nastaveny libovolně, přičemž jako vhodná metoda z hlediska efektivity se v případě týchž vlastníků jeví být zohlednění výše spotřeby. Tj. subjektu s nejvyšší spotřebou by náležel nejvyšší podíl ze sdílené elektrické energie. Cílem je, aby v každém kole byla co nejefektivněji využita vyrobená energie uvnitř skupiny sdílení.
Vysvětlení na praktickém příkladu: „V obrázku je uveden ilustrativní případ, kdy je skupina sdílení mimo společenství tvořena dvěma výrobními místy (EANv) a devíti odběrnými místy (EANo). V prvním kole je v ilustrativním přikladu distribuce sdílené elektrické energie řešena tím způsobem, že alokační klíč rámcově respektuje poměr spotřeb jednotlivých odběrných míst (vyjádřeno spotřebou v dané čtvrthodině). Ve všech následujících kolech je alokační klíč nastaven tak, že sdílená energie je rovnoměrně distribuována mezi odběrná místa. Současně je zřejmé, že od třetího kola vychází veškerá sdílená energie z EANv1 (každé odběrné místo má 3., 4. a 5. prioritu EANv1). Jedna nerozdělená kWh od EANv2 se stává přetokem, jenž je prodáván obchodníkovi a který odchází do distribuční sítě. Takto se postupuje dále zbylá kola, kdy dochází k rovnoměrné distribuci. S ohledem na skutečnost, že energetickou spotřebu v dané čtvrthodině vykazovala již jen dvě odběrná místa (EANo8 a EANo9), nepodařilo se veškerou sdílenou elektrickou energii v dané čtvrthodině spotřebovat a ta tak odchází coby přetok (v součtu nespotřebované energie představuje 8,07 kWh).
Zbylou potřebu (12,06 kWh) je nutné nakoupit od obchodníka.“ Efektivita sdílení je závislá na nastavení alokačního klíče, kdy je nutné respektovat profily spotřeby a výroby (např. FVE). Z hlediska maximální efektivity by mělo být cílem, aby se podařilo spotřebovat co možná největší část energie, která je určena ke sdílení. Z toho důvodu je vhodné detailně analyzovat výši spotřeby, zejména v hodinách, kdy FVE vyrábí, a vzhledem k tomu nastavit alokační klíče pro jednotlivá kola (iterace).
Pro uvedení kontextu je uveden i model externích vztahů (tj. vztahů s vnějším prostředím), který
reaguje na požadavky Směrnice EP. V rámci této podkapitoly jsou přehlednou formou zohledněny práva a povinnosti nových účastníků na energetickém trhu, kteří na tomto trhu dosud svoji činnost nevykonávali. Důležitou podmínkou je to, že aktivní zákazník, který je součástí skupiny sdílení, nemůže být nijak omezován na výběru výrobce, od kterého odebírá elektrickou energii. Jednotlivé vztahy jsou uvedeny ve schématu níže vychází ze současného známého znění důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to směrem k připravovanému Lex OZE III. Schéma (obrázek č. 6) představuje celkový model trhu s elektrickou energií po dokončení jeho modernizace v návaznosti na požadavky směrnice (EU) 2019/944. Níže jsou rozepsány jednotlivé vazby.
1. Aktivní zákazník bude oprávněn poskytovat svoji flexibilitu přímo na trhu podpůrných služeb PPS.
2. Aktivní zákazník bude moci sjednat smlouvu na využití své flexibility s agregátorem, tedy uzavřít tzv. smlouvu o agregaci, pokud se rozhodne neposkytovat flexibilitu na trh přímo, ale prostřednictvím agregátora (nejběžnější případ).
3. V případě samostatné smlouvy o dodávce elektřiny bude aktivní zákazník oprávněn zajišťovat
distribuci elektřiny uzavřením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s PDS.
4. Aktivní zákazník bude oprávněn administrovat sdílení elektrické energie u EDC. Datové centrum bude takovým zákazníkům a dalším subjektům sdílejícím elektřinu poskytovat údaje o vyhodnocení sdílení.
5. Aktivní zákazník bude moci nakupovat elektřinu přímo na trzích s elektřinou nebo ji na těchto trzích prodávat včetně možnosti obchodovat přímo na těchto trzích svoji flexibilitu.
6. Aktivní zákazník bude způsobilý uzavřít s obchodníkem smlouvu o dodávce elektřiny (nebo smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny), nebo naopak smlouvu o výkupu elektřiny, a to v případech, kdy zákazník bude vyrábět elektrickou energii a případné přebytky bude dodávat na trh (budou vznikat přetoky).
7. PPS bude registrovat předávací místa připojená k jeho soustavě u EDC a případně předávat naměřená data z průběhových měření, podklady pro bilanční přípravu provozu, podklady pro přípravu provozu sítí a informace o možnostech poskytování flexibility a od EDC bude získávat naměřené vyhodnocené údaje se zohledněním sdílené elektřiny, aktivované agregované flexibility, a to se zohledněním ukládání elektřiny, a rovněž tak výsledky koordinované bilanční přípravy provozu a provozu sítí a informace o přiřazení služeb v EDC.
8. Agregátor vyhodnocuje údaje z měření o poskytnuté agregované flexibilitě, které jsou poskytnuty ze strany EDC.
9. PDS bude registrovat všechna předávací místa připojená k jeho distribuční soustavě u EDC a předávat mu naměřená data z průběhových měření, podklady pro bilanční přípravu provozu, podklady pro přípravu provozu sítí a informace o možnostech poskytováníflexibility. Od EDC obdrží naměřené vyhodnocené údaje se zohledněním sdílené elektřiny, aktivované agregované flexibility a se zohledněním ukládání elektřiny.
10. EDC bude předávat informace o registrovaných předávacích místech u EDC, včetně technických kmenových dat a služeb EDC evidovaných k předávacím místům, naměřené hodnoty z průběhových měření, vyhodnocené údaje se zohledněním sdílené elektřiny a aktivované agregované flexibility operátorovi trhu, a naopak od něj bude získávat informace o přiřazení služeb u operátora trhu.
11. Obchodník s elektřinou bude zajišťovat předávání a přebírání dat týkající se jeho zákazníků od EDC nebo vůči EDC, pokud jej o to požádají.
12. Výrobce elektřiny může administrovat sdílení elektřiny u EDC včetně získávání vyhodnocení sdílení od EDC.
13. Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny bude moci administrovat sdílení elektřiny a vyhodnocení ukládání elektřiny u EDC, včetně získávání vyhodnocení sdílení a ukládání elektřiny od EDC.
14. PPS bude předávat operátorovi trhu informace o vyhodnocení poskytování podpůrných služeb.
15. Agregátor bude registrovat přiřazení agregátora k předávacímu místu u operátora trhu.
16. PDS bude předávat naměřená data z neprůběhových měření operátorovi trhu. Od operátora trhu bude získávat informace o přiřazení služeb u operátora trhu
17. Obchodník s elektřinou se bude v procesu změny dodavatele elektřiny registrovat jako dodavatel v předávacím místě zákazníka u operátora trhu a operátor trhu bude také subjektem, který bude poskytovat dodavatelům elektřiny podklady pro vyúčtovánídodávek elektřiny zákazníkům obchodníka s elektřinou
18. Agregátor bude moci prodávat agregovanou flexibilitu na trhu podpůrných služeb PPS.
19. Výrobce elektřiny může prodávat svoji flexibilitu přímo na trhu podpůrných služeb PPS.
20. Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny bude oprávněn poskytovat svoji flexibilitu přímo na trhu podpůrných služeb PPS.
21. Agregátor bude moci prodávat agregovanou flexibilitu v případě nefrekvenčních podpůrných služeb PDS.
22. Agregátor je oprávněn prodávat agregovanou flexibilitu na dalších trzích s elektřinou.
23. Výrobce elektrické energie může uzavřít smlouvu na využití své flexibility s agregátorem.
24. Provozovatel zařízení pro ukládání elektrické energie může sjednávat smlouvu o agregaci s agregátorem.
25. Obchodník s elektřinou v případě maloobchodního trhu bude oprávněn zajišťovat služby distribuční soustavy do odběrných míst zákazníků a za tím účelem sjednávat smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy s PDS.
26. Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny bude moci nakupovat elektřinu přímo na trzích s elektřinou nebo ji na těchto trzích prodávat, včetně možnosti obchodovat přímo na těchto trzích svoji flexibilitu.
27. Obchodník s elektrickou energií bude nadále obchodovat (nakupovat a prodávat) elektřinu na trzích s elektrickou energií.
28. Výrobce může nakupovat elektřinu přímo na trzích s elektřinou nebo ji na těchto trzích prodávat včetně možnosti obchodovat přímo na těchto trzích svoji flexibilitu.
29. Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny může vstupovat na trh s elektrickou energií a uzavírat smlouvu s obchodníkem s elektřinou na dodávku elektrické energie (popřípadě smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny) nebo dodávku elektřiny uložené v zařízení pro ukládání elektřiny.
30. Výrobce elektrické energie může dodávat vyrobenou elektrickou energii na trh.19
Očekávaný model trhu s elektrickou energií (dle dříve citované důvodové zprávy) je vyobrazen v obrázku na následující straně. Jednotlivé vztahy a vazby byly vysvětleny (viz bodový výčet výše).
19 Uvedené vychází z důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
* Ukládáním elektřiny mohou být myšleny jakékoli systémy (nejčastěji bateriové systémy na akumulaci elektrické energie) na ukládání elektřiny (v místě i mimo místo výroby).
Zdroj: Sněmovní tisk 656, vlastní zpracování
V následující kapitole je uvedeno základní porovnání institutu aktivního zákazníka, energetického
společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Pro snazší představu je uváděn přehled základních otázek, které přehlednou formou porovnávají jednotlivé funkční formy sdílení z hlediska silných a slabých stránek. Alternativou, která zde není ve větším detailu rozebrána, je sdílení uvnitř jednoho bytového domu, respektive za hlavní domovní skříní. Důvodem je, že toto řešení neumožňuje sdílení mezi různými
objekty HMP, byť se jedná o funkční koncept. Jak již bylo uvedeno, má-li být fotovoltaická elektrárna instalována na bytovém domě, je lepší elektrickou energii sdílet uvnitř bytového domu (mezi bytovými jednotkami) z důvodu absentující nutnosti hradit regulovanou složku. Tyto principy však nelze kombinovat, tj. nemůže být jedno předávací místo součástí sdílení v bytovém domě a současně skupiny sdílení mimo společenství. Pokud bytový dům nemůže mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu, je možné jej efektivně zapojit do skupiny sdílení mimo společenství pomocí sdružení odběrných míst. Bytový dům by pak vystupoval coby jeden spotřebitel, přičemž rozúčtování mezi jednotlivými bytovými jednotkami by následně bylo realizována na základě podružných měření za hlavní domovní pojistkovou/kabelovou skříní.
| Kritérium | Aktivní zákazník | Energetické společenství | Energetické společenství |
|---|---|---|---|
| Možnost založení | Formální možnost založení od 1. 7. 2024 (účinnost předmětných ustanovení v LEX OZE 2). | Vznik energetického společenství, stejně jako společenství pro obnovitelné zdroje, je umožněn od 1. 1. 2024. Z důvodu chybějících prováděcích předpisů je ve své podstatě zatím znemožněno věcné fungování. | |
| Vlastnictví výrobny | Člen skupiny sdílení | Společenství (coby právnická osoba) nebo jeho člen. | |
| Zdroj energie | Jakýkoliv zdroj energie (i fosilní). | Jakýkoliv zdroj energie (i fosilní). | Pouze obnovitelné zdroje energie. |
| Zapojené subjekty | Až 11 předávacích míst, z nichž alespoň jedno musí být výrobcem elektřiny. | Členem může být kdokoli. Rozhodující vliv s právem hlasovat mají pouze fyzické osoby, malé podniky, územně samosprávné celky, jejich svazky a příspěvkové organizace. | Jen fyzické osoby, malé a střední podniky, územně samosprávné celky, jejich svazky a příspěvkové organizace. |
| Počet členů | Maximálně 11 předávacích míst. | V období do 30. 6. 2026 je možné založit pro 1 000 odběrných míst. Zakladatelské právní jednání v této funkční formě nemusí obsahovat územní působnost. | V období do 30. 6. 2026 je možné založit pro 1 000 odběrných míst v blízkosti energetických zařízení (souvislé území SO nejvýše 3 ORP). |
| Právní forma | Bez právní formy. | Nutnost založit spolek, družstvo, nebo obdobnou korporaci. | |
| Alokační klíč | Metoda iteračního výpočtu přes index priorit. | Metoda iteračního výpočtu přes index priorit do 50 předávacích míst a statická metoda pro výpočet, když skupina má víc než 50 předávacích míst. | |
| Distribuční poplatek | Ano (zákonná úprava zatím neobsahuje jakékoli slevy na distribuci) | ||
| Sdílené energie | Jen elektrická energie. | Elektřina, teplo a zemní plyn. | |
Silné stránky užívání institutu aktivního zákazníka
Slabé stránky institutu aktivního zákazníka
20 Podle paragrafu 27f odstavec 3 se můžou připojit předávací místa prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně, ale musí být registrováno pod jedním EAN. V případě sloučení míst v bytovém domě bude jeden EAN pro více než jednu bytovou jednotku. Samozřejmostí je pak realizace podružných měření za účelem rozúčtování pro jednotlivé vlastníky/nájemce bytových jednotek.
Sdílení skrze institut aktivního zákazníka může být efektivní cestou, jak si vyzkoušet principy
komunitní energetiky bez nutnosti zakládání nových právních entit. Institut aktivního zákazníka je jistou transformací a rozšířením práva výrobce, přičemž AZ nevyžaduje existenci zvláštního subjektu – jde pouze o vytvoření skupiny sdílení v souladu s § 27f energetického zákona. Případná transformace do formy společenství v další fázi je možná.
V poslední kapitole byl na základě popsaných předpokladů vytvořen ilustrativní příklad tak, aby bylo pro účely HMP rámcově možné posoudit očekávané dopady sdílení. Tento business case není založen na skutečných datech HMP a je využíván pouze pro účely ilustrace ekonomických efektů. Ekonomický efekt sdílení je způsoben rozdílem mezi výkupní cenou a cenou, za kterou je elektrická energie sdílena (v případě výrobců). V případě spotřebitelů je pozitivní ekonomický efekt způsoben rozdílem mezi tržní cenou (za kterou nakupuje elektrickou energii od obchodníka) a cenou, za kterou je energie uvnitř skupiny sdílení distribuována mezi členy, resp. jednotlivá předávací místa.
Konečná cena elektřiny je cena, kterou zaplatí odběratel za odběr elektřiny ze sítě. Konečná cena je tvořena cenou na trhu, marží obchodníka, distribuční složkou, poplatkem za podporované obnovitelné zdroje elektřiny a systémové služby a daní z přidané hodnoty
Tato cena bude hrazena odběratelem v případě, že bude využívat elektřinu sdílenou ve skupině. Z toho důvodu není uvažována fixní část ceny za odběrné místo, kterou bude muset odběratel hradit bez ohledu na to, zda elektřinu odebírá či nikoliv, ale složka závislá na spotřebované elektřině. Pro nejpoužívanější distribuční sazbu D02d byla cena za distribuci elektřiny v zóně PREdistribuce v roce 2024 stanovena na úrovni 2 500 Kč/MWh.
Tato cena určuje, kolik výrobce dostane za vyrobenou elektřinu v případě, že ji prodává obchodníkovi, resp. posílá ji do distribuční sítě. Aktuální nabídky obchodníků na trhu se liší. Pro výpočet byla uvažována cena 1 000 Kč/MWh. Tato cena vstupuje jak do výpočtu výnosů z prodeje bez skupiny sdílení, tak do výpočtů výnosů z nevyužitých přetoků v případě vzniku skupiny
V následující tabulce jsou shrnuty výsledky modelování ekonomických dopadů sdílení elektřiny mezi objekty HMP. Tento model vychází z toho, že množství sdílené elektřiny bude dosahovat úrovně 27 MWh. Spolu s elektřinou využitou přímo v objektu, který elektřinu vyrábí, bude celkové využití vyrobené elektřiny na úrovni 94 %21. V této variantě je celkový efekt sdílení elektřiny přímo úměrný rozdílu konečné ceny (6 000 Kč/MWh), distribuční složky (2 500 Kč/MWh) a ceny za vykupované přebytky (1 000 Kč/MWh). Každá nesdílená MWh tak uspoří řádově 2 500 Kč.
21 Celkové využití vyrobené elektřiny se vypočítá podle poměru mezi velikosti spotřebované a vyrobené elektřiny.Budova 1 spotřebuje 20 MWh a ostatní objekty spotřebují 27 MWh, což při výrobě 50 MWh z FVE odpovídá 94 %.
Tato rovnice říká, že při sdílení elektřiny mezi odběrnými místy jednoho vlastníka sice vlastník ušetří konečnou cenu za odběr, ale zároveň musí zaplatit cenu za distribuci a rovněž přichází o potenciální příjem z přetoků (obětovaný náklad), který by dostal, kdyby elektřinu nesdílel a prodával. Čím vyšší bude tento cenový rozdíl, tím vyšší je ekonomický efekt sdílení elektřiny. V tomto případě bude finanční efekt ze sdílení elektřiny roven součinu sdílené elektřiny (27 MWh) a rozdílu mezi konečnou a výkupní cenou očištěnou o cenu distribuce. Tato ilustrativní skupina sdílení by dle uvedených předpokladů v součtu spořila 67,5 tis. Kč ročně.
| Budova | Spotřeba | Výroba z FVE | Odběr z FVE | Odběr ze sítě | Konečný přetok |
|---|---|---|---|---|---|
| MWh/rok | |||||
| Budova 1 + FVE (VM) | 49 | 50 | 20 | 29 | 3 |
| Budova 2 (OM) | 32 | 0 | 4 | 28 | 0 |
| Budova 3 (OM) | 11 | 0 | 1 | 10 | 0 |
| Budova 4 (OM) | 6 | 0 | 1 | 5 | 0 |
| Budova 5 (OM) | 16 | 0 | 2 | 14 | 0 |
| Budova 6 (OM) | 11 | 0 | 1 | 10 | 0 |
| Budova 7 (OM) | 20 | 0 | 2 | 18 | 0 |
| Budova 8 (OM) | 17 | 0 | 2 | 15 | 0 |
| Budova 9 (OM) | 53 | 0 | 6 | 47 | 0 |
| Budova 10 (OM) | 43 | 0 | 5 | 38 | 0 |
| Budova 11 (OM) | 9 | 0 | 1 | 8 | 0 |
| Celkem | 268 | 50 | 47 | 221 | 3 |
Celkový efekt sdílení odpovídá nenakoupeným 27 MWh, které byly nahrazeny sdílenou elektrickou energií. Ekonomický efekt sdílení elektřiny vztažený na jednotku instalovaného výkonu je závislý na poměru mezi celkovou roční výrobou a spotřebou, proto je nutné vhodně složit skupinu sdílení. Tento krok je mnohem důležitější u menších komunit, jakým je právě případ aktivního zákazníka. Při nulové variantě, tj. bez sdílení, by celkový výnos z nespotřebované elektrické energie činil za stanovených předpokladů 30 000 Kč. Pomocí sdílení bylo dosaženo úspory/výnosu ve výši 70 500 Kč (27 MWh x2 500 Kč/MWh a 3 MWh x 1 000 Kč za MWh). Celkový ekonomický efekt z nespotřebované elektrické energie v místě výroby byl zvýšen o 135 %.
U velkých komunit platí, že optimální poměr mezi výrobou a spotřebou v rámci společenství se nachází na úrovni 20 až 40 % v případě, že převážná část výrobního mixu je realizována v rámci FVE, a to ve vazbě na profil očekávané spotřeby. Grafy níže zobrazují na ilustrativním příkladu průběh průměrné týdenní výroby FVE v letních měsících, spotřeby sdílené elektrické energie v rámci skupiny sdílení a zbývající odběr elektrické energie (od obchodníka) pro jednotlivé objekty. Odběr elektrické energie pro jednotlivé objekty byl modelován na základě interní databáze spotřebních profilů (nejedná se o konkrétní čísla za objekty HMP). Celkový efekt sdílení odpovídá nenakoupeným 27 MWh, které byly nahrazeny sdílenou elektrickou
energií. Ekonomický efekt sdílení elektřiny vztažený na jednotku instalovaného výkonu je závislý na poměru mezi celkovou roční výrobou a spotřebou, proto je nutné vhodně složit skupinu sdílení. Tento krok je mnohem důležitější u menších komunit, jakým je právě případ aktivního zákazníka. Při nulové variantě, tj. bez sdílení, by celkový výnos z nespotřebované elektrické energie činil za stanovených předpokladů 30 000 Kč. Pomocí sdílení bylo dosaženo úspory/výnosu ve výši 70 500 Kč (27 MWh x2 500 Kč/MWh a 3 MWh x 1 000 Kč za MWh). Celkový ekonomický efekt z nespotřebované elektrické energie v místě výroby byl zvýšen o 135 %. U velkých komunit platí, že optimální poměr mezi výrobou a spotřebou v rámci společenství se nachází na úrovni 20 až 40 % v případě, že převážná část výrobního mixu je realizována v rámci FVE, a to ve vazbě na profil očekávané spotřeby. Grafy níže zobrazují na ilustrativním příkladu
průběh průměrné týdenní výroby FVE v letních měsících, spotřeby sdílené elektrické energie v rámci skupiny sdílení a zbývající odběr elektrické energie (od obchodníka) pro jednotlivé objekty.Odběr elektrické energie pro jednotlivé objekty byl modelován na základě interní databáze spotřebních profilů (nejedná se o konkrétní čísla za objekty HMP).
| Zkratka | Význam |
|---|---|
| AZ | Aktivní zákazník |
| ČEPS | Česká elektroenergetická přenosová soustava |
| EAN | Číslo předávacího místa |
| EANv | Číslo předávacího místa výrobce elektřiny |
| EANo | Číslo předávacího místa odběratele elektřiny |
| EDC | Elektroenergetické datové centrum |
| EP | Evropský parlamen |
| ERÚ | Energetický regulační úřad |
| ES | Energetické společenství |
| FVE | Fotovoltaická elektrárna |
| GBER | Obecné nařízení o blokových výjimkách |
| HMP | Hlavní město Praha |
| MHMP | Magistrát hlavního města Prahy |
| OM | Odběrné místo |
| ORP | Obec s rozšířenou působností |
| OZE | Obnovitelné zdroje energie |
| PDS | Provozovatel distribuční soustavy |
| PPS | Provozovatelé přenosových soustav |
| PTE | Pravidla trhu s elektřinou |
| SOZ | Společenství pro obnovitelné zdroje |
| VM | Výrobní místo |